Jdi na obsah Jdi na menu
 


New York - 3 týdny angličtiny se Student Agency

4. 5. 2012

Předtím než se dostanu k New Yorku, tak uvedu odkaz také na svoji "cestovní zprávu" ze svého pobytu v Hastings. Možná i tento popis, zahrnující informace různého druhu z mého šestitýdenního pobytu v Anglii, by někomu mohl přijít užitečný. Navštivte níže uvedený odkaz.

Šest týdnů v jazykové škole HELC v Hastings

 

JŠ Kaplan v New Yorku (Empire State Building)

 

Po loňském pobytu v klidném městečku na jihu Anglie mě letos ke studiu přilákal rušný New York a škola s atraktivním umístěním v Empire State Building. Big Apple; Město, které nikdy nespí; Hlavní město světa - to je jen několik přezdívek, které pro New York City (NYC) lidé používají. Oficiálně hlavním městem světa jistě není a není dokonce ani hlavním městem Spojených Států, sláva jeho jména k nám ale doléhá ze všech směrů, ať už se jedná o kulturu, sport, architekturu, ekonomiku a mnoho jiných oblastí. New York je prostě pojem sám o sobě a není zřejmě na světě mnoho lidí, kteří by nechtěli toto město za svůj život alespoň jednou navštívit a poznat.

Dvě fotoalba v angličtině

FOTOALBUM 1

FOTOALBUM 2

I letos jsem se ze svého jazykového pobytu rozhodl udělat report a seznámit čtenáře s tím, jak takový kurz probíhá. Zážitky a zkušenosti by možná vystačily na samotnou knihu a do tohoto článku se jistě nepodaří vměstnat vše. Pokusím se tedy zaznamenat alespoň to podstatné, co mě osobně přišlo zajímavé a dále postřehy, které by mohly být užitečné pro potenciální studenty.

Nejdříve tedy plánování. Rozhodl jsem se opět pro Student Agency (SA) a jazykovou školu Kaplan v New Yorku. Svůj pobyt jsem začal připravovat teprve měsíc předem, tedy relativně na poslední chvíli, ale agentura pracovala rychle a vše se zvládlo bez problémů, snad také proto, že už jsem měl z minula vyřízené turistické vízum. Přes SA jsem objednával školu a ubytování, letenku jsem platil zvlášť, ale přes jejich server www.Kralovna.cz.

Škola Aspect Kaplan International nabízela v NYC tři školy, z nich jsem zvolil tu, sídlící v 63. patře Empire State Building (ESB). Další dvě školy byly umístěny rovněž na Manhattanu, jedna jižněji, druhá severněji. Školné ve zmíněných dvou školách bylo trochu nižší než v ESB, rozdíl ale nebyl nijak zvlášť dramatický, a proto jsem se rozhodl něco připlatit a zapsat se do kurzu v této atraktivní lokalitě.

Asi týden před odletem jsem od SA dostal všechny důležité podklady a informace, včetně adresy své hostující rodiny. "Homestay" varianta byla cenově nejdostupnější (cca 35–40 USD denně / snídaně a večeře v ceně). Počítat se ale musí s dojížděním do školy z různých částí NYC. Objednat lze také „host rodinu“ přímo na Manhattanu, studentskou rezidenci nebo od školy nedaleko ležící hotel, jenže ceny s každým dalším komfortem samozřejmě narůstají.

Hurá na cestu. Detaily přípravy na let a samotného letu tu probírat nebudu, byl by to popis na několik stránek. Doporučuji přečíst článek Romana Svozílka o cestování letadlem - mně samotnému dost pomohl. Zmíním jen, že v letadle budete muset vyplnit nějaké formuláře, ale pokud si nebudete vědět rady, letuška vám jistě ochotně poradí. Pohovor s imigračním úředníkem bývá většinou také jen formalita. Já měl přímý let z Prahy na J.F.K. NYC, let byl klidný a trval něco málo přes devět hodin. V NYC je o šest hodin míň než v Praze, takže když si přednastavíte hodinky, vypadá to, že jste letěli jen tři hodiny.

Na místo svého ubytování se můžete dostat v podstatě dvěma způsoby. Buď na letišti vzít populární žluté taxi nebo zkusit metro (Subway). Já jsem chtěl ušetřit cca 40 dolarů a zvolil jsem druhou možnost, přestože mi pan domácí v mailu doporučoval využít taxíka. Výsledkem bylo to, že jsem si první den v metru pěkně pobloudil a místo plánovaných dvou hodin cesty z letiště jsem "domů" - na adresu v Brooklynu, dorazil až za hodiny čtyři. Na místo jsem se dostal o půl desáté večer tamního času - po více než dvaceti hodinách na cestě.

Uvítal mě majitel domku (původem z Jamajky) a jeden ze spolubydlících (z Venezuely). Úvodem jsem byl seznámen s pravidly a chodem domácnosti. Byl jsem ale dost unaven, tak jsem brzo zalehl. Měl jsem pro sebe samostatný dvojlůžkový pokoj se společným sociálním zařízením na chodbě. Probudil jsem se další den, v neděli. První školní den bylo až úterý, takže jsem měl před sebou dva volné dny. První den byl vzpamatovávací a vybalovací. Mimo jiné jsme část dne proklábosili se spolubydlícím Venezuelanem a s v ten den dorazivším Japoncem.

V pondělí byl státní svátek. Dopoledne bylo ještě aklimatizační a měli jsme čas si prohlédnout blízké okolí. Odpoledne jsme si udělali malé barbecue. Při něm jsme se seznámili s paní domácí a také s dalšími dvěma spolubydlícími. Jedna z nich byla z Jižní Koreje, druhá z Brazílie. Celkově nás tedy v tu chvíli bylo v domku pět studentů, ale kapacita při plném zatížení byla 12 studentů (6 pokojů po dvou). K večeru nás pak majitel domku vzal autem na pláž v Queens. Bylo relativně teplo, takže jsme bosými chodidly brázdili oceán, na koupání to ale ještě nebylo.

Zpět k ubytování. Byl jsem ubytován ve středu Brooklynu poblíž stanice metra NEWKIRK AVENUE. Cesta do školy měla údajně trvat cca 50 - 60 minut. Většinou to ale byla hodina až hodina deset, to podle toho jestli se na metro chytl autobus nebo bylo nutno jít na Subway čtvrt hodiny pěšky a podle toho, jak se podařilo zastihnout metro na přestupu z jedné linky na druhou. Bylo možno využít i delší, zhruba patnáctiminutovou, jízdu autobusem na jinou linku metra a tím pak jet bez přestupu až před ESB. Časově to ale vyšlo zhruba nastejno.

Náš rodinný dvoupatrový domek, s ubytováním také pod úrovní terénu, byl umístěn ve čtvrti s dominující populací z karibské oblasti - jednoduše řečeno byli tam samí černoši. V podstatě jsem byl široko daleko jediný běloch a za celou dobu jsem se v té oblasti setkal dohromady jen asi se třemi bílými. S odlišností rasy jsem však neměl sebemenší problém. Občas po mě, třeba v autobusu, zvědavě pokukovali, ale nesetkal jsem se s žádnými komentáři či nepříjemným chováním. Obyvatelé bílé pleti se začali objevovat až o jednu stanici metra blíže k centru Manhattanu.

Můj pokoj byl zařízen skromně - dvě postele, vestavná skříň (closet), dvě komody a lampička a zrcadlo. Toť vše. Žádný stůl se židlí, kde bych si mohl číst nebo psát úlohy (naštěstí jich nebylo tolik). Prostor k těmto činnostem však byl k dispozici ve společné kuchyňce. (Vadilo mně ale poměrně málo přirozeného a vlastně i umělého světla v pokoji. Koupelna a záchod byly společné. V kuchyňce jsme měli vše potřebné pro přípravu snídaně a občas jsem si tam dával i oběd nebo večeři, pokud tyto nebyli společné.

Přišlo úterý - první "školní den". Na cestu jsme se vydali s Japončíkem asi hodinu a půl před oficiálním zahájením s tím, že cesta trvá necelou hodinu a budeme mít tedy dostatečnou rezervu školu najít. První setkání se nekonalo v ESB, ale v jiné škole Kaplan - East Village, která je o dvě stanice metra blíže k Brooklynu. Cesta ze začátku probíhala dobře, ale po pár zastávkách jsme začali nabírat zpoždění, zastavovali jsme, popojížděli jsme po krátkých vzdálenostech, no, nebudu to protahovat, k cílové stanici metra jsme dorazili až téměř po dvou hodinách.

Při výstupu z metra na Astor Place nám chvíli trvalo než jsme se zorientovali, a polohu školy nám pomohl určit až policista. K zápisu jsme dorazili o půl hodiny později, ale v podstatě jsme o nic důležitého nepřišli. Chvíli poté, co jsme se usadili, přišly na řadu rozřazovací testy. Testy se skládají ze tří částí - gramatického testu (cca 45 minut), poslechu (cca 30 minut) a ústního pohovoru (cca 5 minut). Ústní zkouška probíhala zároveň gramatickým testem. Postupně si nás lektoři odváděli do oddělené místnosti a pokládali nám otázky.

Písemný test o 70 otázkách pro mě nijak zvlášť obtížný nebyl, snad proto, že jsem v podobných typech testů zběhlý. Horší to bylo s poslechem. Nebylo to těžké ani rychlé, ale chvílemi jsem ztrácel pozornost a vše bylo puštěno jen jednou. Otázek bylo myslím čtyřicet. Komplexní test mě nakonec zařadil do nejvyšší skupiny PROFICIENCY. Jelikož vím, na jaké úrovni reálně jsem, nechal jsem se přeložit o skupinu níž - do ADVANCED. Hned první den se vás ještě zeptají, jaké vyučování preferujete, zda dopolední nebo odpolední. I když většina studentů preferuje dopolední vyučování, můžete si být téměř jisti, že první týden strávíte v odpoledním kurzu a pokud o to požádáte, v dalším nebo v některém z pozdějších týdnů se vás budou snažit přeložit na dopoledne.

Odpolední vyučování je poměrně nevýhodné a 90% lidí preferuje dopolední vyučování, ale první týden si prostě vybíráte nováčkovskou daň, neboť i odpolední kurzy je třeba nějak zaplnit. Sám jsem byl první týden na odpoledním kurzu od 2 do 5 hod. Je sice hezké, že si můžete ráno přispat, ale potom už vám nezbývá moc času se do dvou hodin dopravit na Manhattan, koupit si něco k jídlu a ještě k tomu stihnout vidět nějakou zajímavost, památku nebo muzeum. Od pěti hodin už zase není mnoho času do večeře (u nás byla večeře standardně naplánovaná až na 9 hodinu), protože musíte počítat zhruba hodinu na cestu zpět.

Škola samotná, jak už jsem psal, se nachází v 63. patře Empire State Building. Je přes celé patro, takže ze tříd je krásný rozhled do všech stran. První den vám dole na recepci dají speciální průkaz s čárovým kódem, pomocí něhož se dostanete přes turniket a pak už jedním z osmi výtahů do 63. patra. Nahoru to trvá necelou minutu a po vystoupení vás šipky dovedou k recepci Kaplan. Obsluha recepce je příjemná a se vším vám poradí. Počet studentů ve třídě se pohyboval okolo patnácti a celá škola měla asi 20 tříd na dopoledne a zřejmě stejný počet i odpoledne. To znamená, že celá škola pracuje denně s cca 500 studenty.

Těžko se mi posuzuje kvalita školy. Podle mých zkušeností nejde ani tak o název a prestiž školy, jako o kvalitu lektorů, kteří vás učí. Můžu to potvrdit z vlastní zkušenosti. První týden báječný učitel s darem zaujmout a vysvětlit - vtipný, pohotový - hodiny s ním byly zábavné a člověk se nenudil. Naopak druhý týden mrtvý učitel, bez schopnosti studenta vtáhnout do výuky - tichý, nevýrazný. Navíc to nebyl profesí učitel, a tak některou látku ani nebyl schopen pořádně vysvětlit. Ano, bylo možno zažádat o přeložení do jiné skupiny, ale tyto změny trvají minimálně týden a protože jsem tam byl jen na tři týdny, tak jsem to nechal plavat.

Pro mě poměrně velkou nevýhodou bylo relativně mnoho lidí ve skupině a tedy menší efektivita výuky. Když porovnávám se školou HELC v Hastings, kde nás vloni bylo (v mimoprádninový termín) ve skupině 6-10, tak to byl nemalý rozdíl. V hodinách jsme pracovali s učebnicí „Macmillan English Grammar in Context“ a nebo s materiály, které nám poskytl lektor. Složení studentů bylo ještě pestřejší než v Anglii, protože v NYC byla značná část studentů také z Jižní Ameriky (Brazílie, Argentina, Kolumbie, Venezuela aj.). Jinak bych řekl, že to bylo zhruba na třetiny Asie (Japonsko, J. Korea), Evropa (Německo, Francie, Itálie, Turecko aj,) a J. Amerika. Ve škole jsem se nepotkal s žádným Čechem/Češkou, ale prý tam jedna ve stejný termín byla. Krátce jsem mluvil jen se dvěma Slováky.

Pár dalších postřehů
Klimatizace - Američané milují AC (air-conditioning). Ačkoliv je NYC zhruba na stejné rovnoběžce jako ČR a teploty jsou během roku obdobné, Američané mají AC všude, kde se dá (obchody, úřady, vlaky, autobusy atd.). Já jsem s tím měl ze začátku docela problém, a v druhém týdnu jsem, zřejmě kvůli tomu, i lehce nastydl. Klimatizace mi vadila zejména v době, kdy venku byly velmi vysoké hodnoty (za mého pobytu až 37 stupňů) a přecházelo se z klimatizovaných do neklimatizovaných prostor. Tak například jdete do obchodu, kde frčí klimatizace na 100 procent a je tam příjemných cca 20-25 stupňů, pak vylezete ven, kde je 35 stupňů. Jdete dolů do metra, které je nevětrané a neklimatizované, deset minut tam čekáte a pak zpocení nastoupíte do vychlazeného vagónu. Pro mě nic příjemného - Američanům to asi nevadí a zdálo se mi, že už jsem si poslední týden taky trochu začal zvykat.

Daně z přidané hodnoty (VAT - value added tax)
Každý stát USA má jinou výši daně. V NYC je to 8,5 procenta, která se připočítávají k základní ceně. Pozor!!! Z valné většiny je cena, kterou vidíte na cedulce u zboží bez daně, takže si dále připočtěte 8,5 procenta. Pro rychlý odhad pomůže pracovat v hlavě s 10 procenty. To samé platí o restauracích a barech, když po vás budou chtít za tři deci vína v MENU 9 dolarů, připočtěte k celkové ceně dva dolary. Necelý jeden dolar by šel na daň, druhý na spropitné. Z mně neznámých důvodů, se na některé zboží daň nevztahovala a platil jsem to, co bylo uvedeno na štítku, popř. přímo na zboží. Také některé obchody , např. v čínské čtvrti si daň neúčtovaly.

Spropitné
V USA není spropitné za služby v ceně výrobku a obsluhující personál očekává, že od vás dostane 15-20 procent navíc z celkové útraty. Řekněme tedy, že cena večeře bude 20 dolarů, 1,7 dolarů je daň a tři dolary jsou „dýško“. Měli byste tedy zaplatit cca 25 dolarů. Platit můžete hotově, potom přímo řeknete servírce/číšníkovi kolik budete platit (včetně spropitného) nebo platíte kartou a to potom na obdržený účet vepíšete do políčka TIP (obvykle bývá na účtence toto políčko separátně) výši vašeho spropitného - ve výše uvedeném případě např. +3 dolary. Oni vám pak z karty odečtou celkovou částku vč. daně. Takto by to mělo probíhat dle vzoru, ale sám jsem na vlastní kůži zažil dvě situace, ve kterých jsem nevěděl, jak se přesně zachovat. ¨

Platba
Na většině míst (obchody, restaurace, muzea, metro) lze platit prostřednictvím kreditní/debetní karty. Akceptovány jsou bez problému VISA a Mastercard + některé běžné americké např. American Express. Doporučuji s sebou vzít dvě karty, každou od jiné společnosti, pro případ zálohy. Vyplatí se to. Měl jsem s tím problém zejména v Anglii, kde ne všechny bankomaty akceptovaly jednotlivé platební karty. V USA, pokud je to možné, doporučuji platit kartou. Je to rychlé a bezpečné, neplatíte žádné poplatky a kurz máte za střed. Pokud si budete chtít raději vybírat hotovost, počítejte s tím, že většina bank si účtuje za transakci provedenou přes bankomat nějaký poplatek. Většinou mi byly odečteny 2,5 procenta z vybírané částky, ale jednou jsem vybíral z bankomatu jedné společnosti 60 dolarů (cca 1000 Kč) a byl mi stržen manipulační poplatek 150 Kč, a to bez upozornění.

Nakupování
Prolézání obchodů není zrovna moje top-oblíbená disciplína. Je pravda, že 5. Avenue byla doslova zavalena nejluxusnějšími světovými značkami a pravděpodobně v nich bylo možné dostat zboží za nižší ceny než u nás, já jsem ale v žádném z těchto proslulých butiků nebyl, takže nemůžu referovat. Mnohé z těchto značek je ale také možné koupit v proslaveném Macy's, což je největší obchodní dům na světě. Devítipatrová budova v centru Manhattanu (42. ulice) je rájem nakupujících. Dá se tam koupit téměř vše a leccos za rozumné ceny. Navíc mají čas od času slevové akce, které ještě výhodnost nákupu zvyšují. Já jsem do Macy's chodil za účelem nákupu dárků a také na WC.

Veřejné záchodky
Najít WC na Manhattanu není až tak jednoduché. Přes rozsáhlost sítě metra nečekejte, že se ve stanicích nacházejí záchodky. Nenacházejí, resp. já neviděl ani jeden, a že jsem toho najezdil. Na záchody můžete jít zdarma ve velkých obchodních centrech (Macy's, Rockefeller Center aj.), v muzeích nebo v restauracích či jiných občerstvovacích institucích. Někde je to vcelku snadné se na záchod propašovat, jinde vás nemusí pustit, pokud si něco nekoupíte. Sám jsem toho byl svědkem, kdy spolubydlící musel vydržet krušnou cestu až do ESB, protože v metru nebylo kde, a po vystoupení z metra ho v Burger Kingu nechtěli bez zanechání útraty na záchod pustit.

Co vidět
Kdybych byl v NYC rok, tak bych zdaleka nestihl prozkoumat vše, co je možno v New Yorku vidět. Proto jen výběr toho nejzajímavějšího. Na úvod řeknu, že všem studentům, nebo prostě jen turistům bych doporučil hned po příjezdu zajít do informačního centra a zde se poinformovat co je aktuálně zajímavé a výhodné. Rozhodně bych doporučoval vzít si mapu metra (pokud už ji nemáte) a časopis IN. Vše je samozřejmě zadarmo, včetně všelijakých letáků, pozvánek, propagačních materiálů atd. Časopis IN obsahuje souhrn akcí, který se v NYC dějí v daném měsíci, resp. daném období - kulturní a společenské akce, muzikály, koncerty, muzea, restaurace, provozní hodiny, ceny - prostě vše, co by se mohlo návštěvníkovi hodit. Jedno IC je na ochozu z přízemí obchodního centra Macy's (sledujte ceduli "Visitor's Center") a druhé pak na Times Square. Možná je jich ale i víc.

Rozhodně je dobré se poptat na možnost obdržení slev, popř. koupit nějaký výhodný PASS, neboli zlevněnou vstupenku na několik hlavních atrakcí. Např. za cenu toho času 70 dolarů koupíte PASS k návštěvě 7 specifických atrakcí dle stanoveného výběru. Vyčerpat ji musíte do 14 dnů. Výhodných vstupenek je ale víc druhů a v podstatě záleží na tom, jak dlouho se zdržíte a kolik toho chcete vidět. Pokud byste kupovali jednotlivé lístky samostatně, zaplatíte zhruba dvojnásobek ceny. Tak a teď už místa, která stojí za to vidět.

Empire State Building
Aktuálně nejvyšší budova v NYC (380 m bez antény, 420 s anténou). Základní vyhlídková terasa v 83. patře - dospělí platí 20 dolarů. Připlatit se myslím dá i za další vyhlídku na střeše - 102. patro - zhruba dalších 20 dolarů. Naše škola byla v 63. patře a už odtud byl krásný výhled, takže jsem dvě výše zmíněné vyhlídky neabsolvoval.

Rockefeller Centre
Komplex budov, z nejvyšší z nich "Top of the Rock" je krásný výhled na celý Manhattan. Na rozdíl od ESB, je odtud krásný pohled také na severní část Manhattanu, tedy na Central Park. Cena bude asi podobná jako na ESB. Zajímavá by mohla být i návštěva v noci, kdy celý Manhattan září barvami.

Chrysler Building a Grand Central Terminal
Nedaleko od sebe jsou secesní mrakodrap Chrysler Building a Grand Central Terminal. Po ESB je Chrysler Building zřejmě druhý nejznámější a svého času nejvyšší mrakodrap v NYC. Největší vlakové nádraží Grand Central zase zaujme svou mohutnou halou a pulsujícím davem cestujících.

Další zajímavé budovy
Flatiron building - budova trojúhelníkového tvaru, která z určité perspektivy vypadá hodně placatě. Trump Tower - budova ze skla, nechal ji postavit Donald Trump; MetLife building (dříve PanAm) uprostřed 5 avenue blokuje pohled na Park avenue; Woolworth building - jeden z nejstarších mrakodrapů, zajímavá architektura.

Wall Street
Wall Street leží na jihu Manhattanu a mimo jiné se zde nachází budova American Stock Exchange a nebo budova Federal Hall, před níž stojí socha George Washingtona. Nedaleko je také velká kovová socha býka - Charging Bull - symbol agresivního finančního optimismu a prosperity na Wall Street.

Ground zero
Oblast zasažená teroristickými útoky v roce 2001 znovu ožívá. V současnosti je zde staveniště a vyrůstá tu komplex budov. Tento celek má být pomníkem tehdejších událostí. Nevyšší budova, která je aktuálně zhruba v polovině své výšky by se měla stát nejvyšší budovou postavenou na území USA. Původně zamýšlený název Freedom Tower se nedávno změnil na One World Trade Center – mrakodrap má měřit 1776 stop (cca 541 metrů) a dokončen má být v roce 2013. Výška ve stopách symbolizuje rok, v němž byla vyhlášena americká nezávislost na Anglii.

Central Park
Rozsáhlá zelená plocha uprostřed Manhattanu. Místo, kam se schází obchodníci na oběd, rodiny za procházkami, milenci na rande, známí za kulturou, jednotlivci a skupiny za sportovním vyžitím. Plíce New Yorku jsou spletí chodníčků a pěšinek mezi četnými jezírky a potůčky. Aut zde uvidíte minimum, vjezd je jen na speciální povolení. Uvidíte tu však spoustu běžců, cyklistů, lidí na kolečkových bruslích atd. Uprostřed Central Parku je bezpočet hřišť na baseball, tenis, fotbal - je zde malá ZOO, plavecký bazén, který v zimě slouží jako veřejné kluziště. Každý den se v Central Parku na několika místech odehrávají různá kulturní vystoupení, koncerty. Vše je zdarma. Uvnitř je také spousta míst k relaxaci a odpočinku s četnými uměleckými díly (sochami, fontánami) a památečními místy (např. Strawberry Field - pocta Johnu Lenonovi). Central Park je opravdu obrovský. Už jen jej projít, natož pak detailněji poznat, je otázka několika hodin, ne-li dokonce dnů.

Times Square
Pulsující a vibrující "centrum" New Yorku. Vyplatí se jít, sednout na umělé schody a jen tak pozorovat ten cvrkot. Tisíce turistů obdivují především pestrobarevné reklamní plochy na zdech okolních výškových budov, které fascinují zejména po západu slunce. Tato část města snad opravdu nikdy nespí. O půlnoci je zde stejně plno jako přes den, obchody a stánky s občerstvením jsou zde otevřeny i do pozdních nočních hodin. Stačí si zde dát kafe a nasávat atmosféru.

Socha svobody
Pokud si neobjednáte vyhlídku z koruny Sochy svobody asi půl rok dopředu, tak s její návštěvou nepočítejte. Samozřejmě se s vyhlídkovou plavbou můžete vypravit na ostrov a sochu pozorovat přímo z ostrova, nebo ostrov jen tak obeplout. Za vyhlídkové plavby se platí okolo 20 dolarů. Pokud však chcete vidět sochu z rozumné vzdálenosti a zadarmo doporučuji vzít trajekt na Staten Island (Staten Island Ferry).

Brooklyn Bridge
Nejstarší visutý most v USA. Je odtud fascinující pohled na skyline spodního Manhattanu - na celý ten zástup mrakodrapů a výškových budov. Přejít jej můžete např. oběma směry a nebo se nechat dovézt do Brooklynu a vrátit se zpět na Manhattan. Most měří necelé dva kilometry. Zcela jiný pohled se vám z Brooklynského mostu naskytne v noci. Rozhodně se vyplatí se sem vypravit po setmění. Není čeho se bát, most je napěchovaný turisty ve dne v noci.

Čínská čtvrť a Little Italy
Část NYC ve spodní části Manhattanu, kde údajně žije 200 000 Číňanů. Najdete tu vše čínské - obchody, restaurace, chrám. Na Manhattanu je to snad nejlepší místo, kde nakupovat. Jednak zde dostanete zlevněné značkové zboží, na trhu dostanete „za levno“ ovoce, zeleninu, plody moře a našel jsem zde i jednu výbornou pekárnu, kde se pečivo a cukrovinky prodávaly za "české ceny". Čínská čtvrť je plná obchůdků se suvenýry, které se dají koupit za přijatelné ceny. Little Italy jsou v podstatě dvě ulice s restauracemi v italském stylu.

Muzea
Různých muzeí a muzeíček je v NYC snad milion. Od těch specifických a dočasných až po ty proslavené a stálé expozice. Mezi ty nejvěhlasnější a největší patří: - Metropolitan Museum of Art (tzv. MET) – obrovské muzeum umění - Museum of Modern Art (tzv. MOMA) – muzeum moderního umění - National Museum of American History – doporučuji zejména expozici dinosaurů (4.patro) - Solomon R. Guggenheim Museum – muzeum moderního umění - Frick Collection - relativně malé muzeum, ale s velkou koncentrací kvalitních uměleckých děl (především obrazů + pár sošek). V některých muzeích se platí dle platného ceníku, u některých se platí jen za zhlédnutí určitých expozicí. Např. MET má tzv. doporučené vstupné a jedná se v podstatě o jakousi dotaci, kterou návštěvníci muzeu přispívají. V určitých dnech nebo hodinách jsou některá muzea za sníženou cenu, popř. úplně zadarmo. Nejsnadněji se tyto informace dají dohledat v aktuálním vydání časopisu IN. Další muzea zmíním jen heslovitě: Museum of Harry Potter, Believe it or Not, Bodies …. The exhitition, Intrepid Sea, Air & Space Museum.

Kromě těchto nejznámějších objektů zájmu doporučuji navštívit např. budovu celou pomalovanou graffiti, jinak též zvanou Graffiti Museum v Queens (5 Pointz) , Corona park a blízké Flushing Meadow (tenis) a stadion METS (baseball) v Queens, Chelsea Market a High Line na Manhattanu, SOHO, pláž na jihu Brooklynu - Coney Island. Určitě se vyplatí také zajít do hospůdky nebo do nějakého klubu se živou muzikou např. v Greenwich Village. Byli jsme dvakrát v jazz klubu, jednou jsme vstupné platili 10 dolarů, podruhé to bylo zadarmo.

Škola pořádá také svůj program. Několikrát do týdne jsou společné volnočasové aktivity. Někdy se jde do kina, na muzikál, na baseball, jindy zase do restaurace na večeři, za sportem atd. O víkendech organizuje škola obvykle vícedenní zájezdy do bližších či vzdálenějších lokalit - Philadelphia, Boston, Washington, Niagarské vodopády ... . Já jsem byl na jednodenním výletě ve Philadelphii. Výlet to byl fajn, autobusem jsme projeli centrum a dostali jsme k tomu výklad. Pak jsme byli na prohlídce budovy, kde byla v roce 1776 podepsána listina nezávislosti USA. Následovala prohlídka Liberty Bell a místního muzea s proslavenými schody a sochou Rockyho. Chybět samozřejmě nemohlo ani dvouhodinové osobní volno. Cena zájezdu byla 90 dolarů.

K New Yorku neodmyslitelně patří baseball. V nejvyšší lize jsou dva týmy z NYC, které se nemají zrovna v lásce (asi jako Sparta a Slavia) a i jejich podporovatelé se dělí na fandy NY Yankees a NY Mets. I když této hře skoro vůbec nerozumím, nechtěl jsem si nechat tuto podívanou ujít . Proto jsme si spolu s dalšími dvěma studenty zakoupili lístky na zápas NY Yankees - Texas Rangers za dostupnou cenu 20 dolarů. Lístky se dají na internetu pořídit už od cca 10 dolarů, záleží na soupeři a pozici sedadla. My jsme za uvedenou cenu seděli docela daleko, ale pořád bylo vše dobře vidět.

Samotný nový stadion Yankees je v Bronxu na 205 ulici. Stadion je obrovský, kapacita cca 50 000 diváků. Na náš zápas byl stadion zaplněn z cca 90 %. Zápasy se hrají asi 5x týdně a stadion je vždy z velké části zaplněn. Už jen z toho je patrné, jak velký zájem o baseball v NY je. Hra samotná mi připadala hrozně nudná. Zpestřením hry bylo snad jen cca pět „homerunů“ Yankees. Celý zápas trval asi 3 a půl hodiny (od 7 do půl jedenácté v noci) a nakonec skončil 12:4 ve prospěch Yankees. Snad to bylo tím, že nikdo z nás tří neznal přesná pravidla této hry, a tak jsme více než hře věnovali pozornost okolnímu dění na stadionu, roznášení občerstvení, obrovské reklamní tabuli, chování lidí, mexické vlně atd.

Nebyla by to snad ani plnohodnotná návštěva NY, kdybych neviděl žádný muzikál na Broadwayi. Nabídka je opravdu bohatá, záleží pouze na vašem vkusu a na financích, které jste ochotni investovat. Já jsem zvolil nejdéle uváděný muzikál v NY - Fantom Opery. Cena byla necelých 50 dolarů. Základní ceny jsou ale podstatně draží a obvykle se pohybují okolo 130 dolarů. Slevy jsou možné získat buď za včasné objednání (hodně dopředu), na méně atraktivní sedadla, objednání na poslední chvíli (last-minute), různé akce v různé dny, studentské slevy aj. Obvyklé ceny, za které běžní lidé na muzikály chodí jsou cca 70 - 80 dolarů, ale dá se i podstatně levněji. Spolustudenti byli např. na Mamma Mia za 30 dolarů, Fantom opery 25 dolarů aj.

Doprava
Jednoznačně nejvýhodnější a nejrychlejší pohyb po NYC je metrem. Autobusy jsem vhodné spíš na přejíždění kratších vzdáleností tam, kam už metro nesahá. Pokud plánujete v NYC strávit více dní, doporučuji koupit tzv. Metrokartu, která platí i pro městské autobusy. Ekonomické jsou buď týdenní (29 dolarů) nebo měsíční (89 dolarů). Já jsem zůstával tři týdny, takže se mi měsíční víceméně nevyplatila.¨

Výhodou těchto vícedenních karet je, že máte neomezené množství jízd metrem či autobusem po celou dobu platnosti. Můžete volně přestupovat z jedné trasy na druhou, jen na jednu věc si dejte pozor. Pokud protáhnete kartu jedním turniketem v dobré víře, že chcete někam jet a až na nástupišti samotném zjistíte, že potřebujete jet na druhou stranu, musíte vylézt z metra (zpátečním turniketem se dostanete bez problému), přejít silnici, vejít do metra a protáhnout kartu znova ... ale ouha, ona nefunguje. Vězte, že musíte čekat 15 minut, než vás turniket znovu pustí dovnitř, popř. o tom informujte paní v okénku, ona vás možná pustí služebním vchodem/východem. Tento systém je zaveden z toho důvodu, aby si lidé nepodávali navzájem "unlimited" karty po průchodu. Inu, proti nekalostem se brání i NYC.

Ještě zmíním tzv. jednorázové jízdenky na metro (2,5 dolaru) popř. na bus (2,25 dolaru). Jízdenka platí dvě hodiny, a pokud z metra nevystoupíte, můžete ji používat i na přestupy mezi jednotlivými trasami. Jakmile ale projdete ven turniketem, dovnitř už se nedostanete. Bohužel asi před rokem zrušili celodenní nelimitovanou jízdenku.

Jiné druhy přepravy (vlak, taxík) jsem nepoužil, takže toho moc nevím. Každopádně taxík je velmi využíván zejména na Manhattanu, ale vy ho použijete zřejmě jen při cestě z/na letiště. Jinak je lepší a hlavně levnější Subway, které je podle mě bezpečné i pozdě v noci nebo brzy ráno.

Pokud nebudete chtít platit za výlet na Ostrov Svobody, tak doporučím vzít trajekt na Staten Island, který jezdí zadarmo z jižního cípu Manhattanu. Staten Island Ferry najdete na konečné/začátku metra č.1. Trajekt projíždí ve vzdáleností cca 200 m od Sochy svobody a je na ní tudíž docela dobrý výhled.

Automobilová doprava v NYC, obzvláště na Manhattanu, je divočina. Docela se divím, že jsem za celou dobu pobytu nebyl svědkem žádné dopravní nehody, havárie ani kolize, ačkoliv k tomu kolikrát nebylo daleko. Na silnicích vidíte docela dost aut s promáčknutými nárazníky, pokřivenými blatníky a jinými deformacemi. Vozový park je směsicí japonských (cca 35%), amerických (cca 30%) a německých (20%) značek. Ve městě jezdí poměrně velké množství úsporných, hybridních vozidel (např. Toyota Prius), na druhou stranu většina amerických aut jsou dlouhé pohodlné koráby nebo tzv. trucky (off-roady, SUV) a malých aut např. velikosti české fábie je tu minimum.

Náklady
Celkově 3 týdny v JŠ Kaplan ESB vyjdou na cca 26 tisíc (školné + ubytování) při aktuálním kurzu cca 17 Kč/dolar. Já jsem dostal zpáteční letenku za 11 tisíc a za Metrokartu jsem platil další 1,5 tisice. Doporučoval bych také počítat se zhruba 100 dolary na týden na lehké obědy (sendvič, salát) a dalšími cca 50 dolary/týden jako kapesné – muzea, památky aj. To jsou podle mě minimální náklady, které vás bude pobyt stát (s přihlédnutím na kurz koruny). Samozřejmě, pokud budete chtít vidět muzikál, sport nebo občas zajít na „lepší“ večeři, náklady se zvyšují.

Závěrem
Člověk může mít načteno, a myslí si, že jede do NYC teoreticky dobře připraven, ale věřte, že realita je leckdy poněkud jiná a že vás občas něco překvapí. Amerika je jiná než Evropa a NYC je obzvláště dost specifický. Mnoho věcí si musíte prožít, abyste pochopili proč je to zrovna tak a některé věci možná ani nepochopíte.

Výhody a nevýhody
Jelikož mám možnost srovnávat s loňským pobytem v Hastings, tak si dovolím shrnout svoje zkušenosti do několika vět a posléze do několika bodů. Tuto školu bych doporučil těm, kteří mají rádi ruch velkoměsta a není jim líto strávit pár hodin denně v dopravních prostředcích. I to se dá řešit připlacením za bližší lokalitu ubytování. Narozdíl od Hastings bych tuto školu doporučil spíše studentům s vyspělejším stupněm angličtiny, protože situací, které budete muset řešit v angličtině bude zřejmě relativně dost. Pokud si chcete naplno užít kulturní a společenský život, který New York nabízí, neměli byste také mít úplně hluboko do kapsy.

Výhody